Od jaké spotřeby musí obec dělat energetický audit?
Od 500 MWh průměrné roční spotřeby. Tahle hranice platí pro obce, kraje, příspěvkové organizace a vysoké školy a je výrazně níž než obecná hranice 2 778 MWh, která platí pro všechny. Rozhoduje spotřeba, ne velikost obce ani počet budov. Lhůty, výjimky a hranice pro povinný systém energetického managementu jsou na stránce Legislativa.
Jak zjistíme, kolik spotřebují jednotlivé školy, úřad a sportoviště?
Každý objekt má vlastní odběrná místa a systém data vede odděleně po objektech, takže škola, školka, úřad, sportoviště i kulturní dům mají vlastní čísla a dají se porovnávat mezi sebou i proti loňsku. U elektřiny na to obvykle stačí data z portálu distributora. Co se děje uvnitř budovy, tedy kolik spotřebuje tělocvična proti učebnám, ukážou podružná měřidla, která se doplňují jen tam, kde to potřebujete vidět podrobněji.
Může obec začít bez investice do měřidel?
Ano, a pro obec to bývá rozhodující, protože nákup měřicí techniky by musel projít rozpočtem a případně i veřejnou zakázkou. Tam, kde to distributor umožňuje, si systém stahuje naměřené hodnoty včetně čtvrthodinových dat přímo z jeho zákaznického portálu a k tomu vyčítá faktury a rozpisy záloh. Vlastní měřidla se doplňují až tam, kam data z portálu nedosáhnou, typicky na plyn, vodu a teplo.
Jak včas poznáme prasklé potrubí nebo přetápěnou prázdnou budovu?
Podle spotřeby, která neodpovídá tomu, jak se budova zrovna užívá. Systém zná obvyklý průběh každého objektu, a když voda teče i v noci a o prázdninách nebo se topí v prázdné hale, ozve se sám. Rozdíl je v čase: bez průběžného měření se taková věc objeví až ve vyúčtování, tedy po týdnech nebo měsících, a to už jde o desítky až stovky tisíc. U vody a tepla je k tomu potřeba vlastní měření, faktura jednou za rok nic takového neodhalí.
Jak ověříme, že nám dodavatel účtuje vysoutěženou cenu?
Systém porovná každou fakturu s cenami z veřejné zakázky a se skutečně naměřenou spotřebou. Kontroluje se jednotková cena, sazba i distribuční poplatky, a to u všech odběrných míst, ne namátkou u několika faktur. Účtárna pak řeší jen nesrovnalosti, na které systém upozorní, a dozví se o nich dřív, než se faktura proplatí.
Co z toho použijeme jako podklad pro zastupitelstvo a pro dotaci?
Pro zastupitelstvo grafy a reporty o spotřebě a nákladech po jednotlivých objektech, srozumitelné i pro neenergetika a obhajitelné před veřejností. Pro dotace naměřená data v podobě, kterou žádost i následné vyhodnocení projektu vyžadují. Stejná data jsou zároveň základem místní energetické koncepce, protože popisují skutečnou spotřebu celého obecního majetku, ne odhady z faktur za loňský rok.
Jak vyhodnotíme sdílení elektřiny z obecní fotovoltaiky?
Systém ukáže, kolik elektřiny z obecní fotovoltaiky kam teklo a jak se rozúčtuje mezi zapojená odběrná místa. Je k tomu potřeba vidět výrobu i spotřebu ve stejném čase, tedy ve čtvrthodinovém rozlišení, jinak se podíly jednotlivých odběrných míst spočítat nedají. Z toho pak vzniká podklad pro vyúčtování i pro vyhodnocení, jestli se instalace vyplatila.
Co se stane s daty a doklady po volbách, až se vymění vedení?
Zůstanou u objektů, kterých se týkají. Revizní zprávy, protokoly o kotlích a komínech, smlouvy i záruční listy jsou uložené u konkrétní budovy a je u nich vidět, jestli ještě platí. Předání agendy tak nezávisí na tom, kdo si co kam uložil a jestli to předal.
